Bitcoin jsem nechtěl nikdy utrácet. Příjem mám korunách a navíc i u mě funguje Grashamův zákon. Jaký smysl by mělo převádět koruny na bitcoin abych jím následně zaplatil, pročež si restauratér přijaté satoshi ihned nechá směnit zpět na koruny? Nic než další transakční náklady.
Jednou za rok až dva jsem si na chaincampu za pár stovek koupil satoshi do lightning peněženky. Obvykle jsem to pak hned utratil za občerstvení nebo nějaké to tričko. Letos jsem měl ještě nějaké satoshi z nákupu před dvěma lety. Když jsem v peněžence ale viděl, že jsem tenkrát bitcoin kupoval za dvojnásobnou cenu, nechtělo se mě je utrácet vůbec - vždyť bych, vyjádřeno v korunách, platil dvojnásobnou cenu než je na cenovce. Silně jsem tak pocítil negativní stránku volatility bitcoinu. Negativní zkušenost lze ale vždy chápat jako příležitost. Tentokrát jsem si uvědomil, že je to příležitost nakoupit bitcoin za nízkou cenu. Ne proto abych v něm spořil na důchod/nemovitost/..., ale proto abych ho utratil za běžnou spotřebu v době, kdy bude opět za vysoké ceny. Nejen že budu moci nakupovat levněji, zároveň svým malým dílem přispěji ke snižování dlouhodobé volatility bitcoinu.
Představa, že dnes nakoupím bitcoin na svoji roční útratu v restauracích a za dva roky budu platit např. přes qerko poloviční ceny, je hodně lákavá. Přitom pravděpodobnost takového scénáře mi nepřipadá malá.
Nejsem už tak mladý abych nevěděl, že jakoukoli moji myšlenku už měl někdo přede mnou. Pokud jste na takovou úvahu již narazili, dejte prosím link do komentářů.
